Publikováno: 20.11.2021 v 20:00:00 | Autor: Fanrad | Rubrika: Příběh

18 MINUT

Světlo z můstku se pomalu rozptýlilo a před týmem se zjevila postava oděna trochu strojově, ale i tak hned bylo jasné, že jde o humanoida který beze slova stál a trochu ustrašeně sledoval, jak vědecký tým vstupuje na můstek. Ticho zde trochu narušoval jen běh různých počítačů, datových center a dalších přístrojů které se nedají bez hlubší analýzy pojmenovat. Klid narušil až po pár minutách vědecký důstojník zastupující rasu ori, který přistoupil k neznámé postavě a svým klasickým pozdravem “pochválení budiž ori” upoutal na sebe pozornost všech na můstku. Neznámý tvor mlčky reagoval a ukázal na jeden datový panel kde problikávají různá data a stáhl se do pozadí za zástěnu přepážky, kde se asi cítil bezpečněji.

Zvědavost vědců na sebe nedala dlouho čekat tak přistoupili k datovému panelu, kde jen problikává několik neznámých znaků. Komunikační panel nereagoval a na displeji se stále jen měnily znaky. Nakai se proto pokouší napojit jejich přenosné vědecké zařízení které by snad mohlo nahradit komunikační panel který nereagoval. Netrvalo dlouho a zadařilo se. Zadařilo byl ale jen relativní pojem, vědecký důstojník Nakai se podíval trochu vyděšeně na ostatní členy týmu a trochu ustračeným hlasem pronesl “na Destiny probíhá tichý režim autodestrukce, máme zhruba 18 minut času než nastane autodestrukce”.

Nakai se podařilo překódovat rozhraní a znaky se změnily pro všechny na srozumitelné symboly. Čas T 15:42 další pokus o vstup do ovládání selhal, proto k panelu přistupují zástupci gadmeerů kteří měli ve směru dekódování a prolamování cizích kódů největší zkušenosti. Netrvalo dlouho a otevřeli schéma lodi a dostali se k potřebným datům. Není přece normální, že by nás Destiny při režimu autodestrukce bez problému pustila na palubu bez možnosti vypnout tuto událost. Po chvilce dekódování bylo jasné že na tři komunikační uzle jsou stále napojeny drony strojů proto Destiny neumožňuje vypnutí autodestrukce. Najít tyto body nebylo složité byly označeny rudě ale jsou umístěny na plášti lodi, bohužel ale z vnitřních prostor lodi není možný přístup.

11:15 ukazoval hlavní panel a proto bylo nutné se konečně spojit s flotilou a nahlásit situaci, která si bude vyžadovat řešení z volného prostoru kolem lodi. Flotila ihned po obdržení depeše od průzkumného týmu vyslala k Destiny univerzální stíhače na odstranění dronů, kteří po porážce strojů stále zůstaly na plášti lodi napojení na datových uzlech. Problém nastal jen v tom že drony nemohli odstranit střelbou, mohlo by dojít k narušení datového uzle a to mohlo mít hrozné následky. Univerzáli se ukotvili na plášti kousek od dronu a odstranit drony musí teď ručně posádka. Po pár minutách byl odstraněn i poslední dron.

6:41 na panelu se již nezobrazují červené body a přístup do systému lodi je volný. U autodestrukce se zpřístupnila nová možnost a to zadat kód pro zrušení autodestrukce. Prolomit heslo v tak krátkém čase na tak vyspělém i když prastarém systému bylo nemožné, to bylo všem jasné, proto se všechny pohledy týmu nasměrovali k postavě která se zdá byla obsluhou Destiny před příchodem týmu. Tým poodstoupil od ovládacího panelu a jeho postoj i pohled signalizoval žádost o pomoc. Postava opustila svou skrýš a pomalu, trochu obezřetně přistoupila k panelu kde jen tak letmo naťukala pár znaků. Červené světlo zhaslo a odpočet se zastavil na čase 3:14. Z pohledu týmu byla jasná úleva a radost. Palubní počítače pomalu nabíhají do bězného režimu a atmosféra se zklidnila. I na neznámé postavě byla vidět úleva a bylo jasně vidět že už nemá strach. Postava konečně promluvila “patřím k rase Ursíni a prastaří mne k vám poslali s poselstvím, prosím následujte mne do sálu k antickému křesle kde se vše dozvíte” a vydala se temnou chodbou, tým jen v tichosti postavu následoval.