Publikováno: 23.10.2018 v 18:20:00 | Autor: Karkuulka | Rubrika: Nezařzazeno

Kurňa však ta anténa je vidět na několik kilometrů - aneb uvítací věta admina Lokuse, který nedočkavě vyhlížel, až Pražáci dorazí na místo, kde začal podzimní sraz hráčů a adminů hry SGO. Tím místem byl Ještěd. Ale Pražáci nejdříve museli udělat důkladný průzkum všech cest a tudíž i těch, které vedou pryč od místa určení. Nemohli jsme vyslat univerzáli, ani pěšáky, letadýlka došla no tak už nezbylo nic jiného než vedení rasy v pojízdném vozítku smrti. 

No, když jsme se s tím vozítkem vydrápali na vršek a milému pánovi dali hodně milou sumu za parkování, tak jsme narazili na většinu staré party, stálic srazu - pár Vás chybělo, ale co se dalo dělat ... - Počasí bylo krásné, svítilo sluníčko, vítr měl za cíl nás všechny sfouknout dolů, ale stálo to zato.. 

Po pár kamikadze fotkách před Ješťědem, jsme se rozhodli, že je čas zamířit na penzion a následně do motorestu na večeři. Cestou se svezlo pár lidiček na kapotě auta a pak už huráá na jídlo. Večeře byla ve vedlejším motorestu a jako první velký problém se ukázalo oko v pivě masisona, pak vrchní popíral, že to své ztratil, výčepní prý měl taky obě a tak se zjistilo, že to byl jen maličký žertík na uvítanou, no a od koho - ode me .. ! 

Večerní tombola, byla hodně členitá, hrálo se nejen o odměny do hry, ale i o věcné odměny a dárečky. Většina odměn se vypila první večer a tak se přes penzion nesla vůně bylinné apatyky. Chlapci posilnění alkoholem odcházeli spát s vědomím, že se vstává brzy na snídani - také ty ksichtíky podle toho ráno vypadaly. 

Sobotní výlet, byl moc fajn ( krásné počasí, podzimní zbarvení lesa), ale to tempo teda, to i české dráhy jezdí rychleji :-D Navštívili jsme Kopicův statek, šli skalním městečkem a zbytek se mi vymazal z paměti po výšlapu schodů - plíce i pamět zůstaly dole. Vyjímečně nebyly ani tak zastávky v hospůdkách a stáncích, jako na všech možných vyhlídkách, ze kterých byl nádherný výhled, i když po třetí vyhlídce mi to přišlo, jako když koukám nato samé... Naši páni fotografové pořidili xGB fotek, různých momentek, některých vtipných a některých doopravdy magických. A i přes veškeré vyčerpání stál výlet zato. 

Večer byl už odpočinkový, únava byla znát a tak se šlo i dříve spát. 

Ráno už jen snídaně, srdceryvné loučení a cesta domů. 

I když se sraz opakuje dvakrát ročně, tak i přesto je vždy o kousek jiný a stále je se naco těšit.