Publikováno: 06.05.2017 v 21:11:00 | Autor: Karkuulka | Rubrika: Nezařzazeno
Hráči s adminy v jedné místnosti, aneb všichni si byli rovni
Ke konci dubna se konal sraz, který propojil imaginární svět hry s reálným světem, kde se všichni sešli na stejné úrovni a při pivku ( nebo Latté ) .
Záměrem srazu bylo mimo jiné i řešit budoucnost hry a to ve všech ohledech, byla to možnost, kdy hráči, jenž nejsou zrovna nováčky , mohli vyjádřit svůj názor. No i veteráni se přidali s komentářem.
No co si budeme povídat, na výletě jsme se spíše kochali krajinou, u večeře jídlem a potom vládl odér, který nám zabránil řešit vážné věci.... Nicméně vadí to vůbec nečemu ?
Je složité vybrat jediný názor, jediný nápad a konkretizovat ho. Sice fórum nápadů zahrnujete myšlenkami, jak zlepšit hru, jak něco obměnit ( rasy, systém … ), ale co z toho vybrat ? Co risknout ? Admin v tomhle nemá jednoduché rozhodnutí, buď to tzv. prubne a nebo to více promyslí. V obou případech riskuje, v prvním zkažený věk a v druhém Vaší nespokojenost, že se nedějí žádné změny. Proto si myslím, že bylo lepší si užít zábavu ( někdy ne zrovna korektní, ale stáva se :-D ), než se zaobírat nečím, co stejně ihned nevyřešíte. Opět bychom pouze shromažďovali nápady, které plynou od různých druhů hráču ( veteránů, dlouhodobě hrajících hráčů i méně aktivních hráčů) s tím, že si myslíme, jak a co je dobré. Tohle jednání však vyvolává otázky : „ Vážně víme, co je pro koho dobré ? Můžeme určit, co je dobré pro nováčky a pro celý systém hry ?“ Za mě odpovídám : „Ne . Nemůžeme, nikdo z nás není objektivní, všichni hráči, byť se o to snažíme, se řídíme svou intuicí, svým pohledem a zkušenostmi a chováme se v tu chvíli, jako všeznalí rodiče, kteří jsou přesvědčení o tom, co je dobré pro jejich dítě, aniž by znali všechny okolnosti.“
Budoucnost SGO je tedy pouze snem, který se nám vznáší nad hlavou, a ani odér piva, či jiného doplňku jí nepopožene dopředu. Musíme ji nechat vyzrát, podporovat a časem se probere a dostane nový kabát, nový směr, který bude mít v jádru všeho vzpomínky a minulost svého starého Já.
© Potvůrka