Mezipříběhy

Úkolem je vytvořit mezipříběh ze zadaných slov.

Váš výtvor pošle Vůdce / Zástupce. / Vůdce mi pošle jméno Autora.

„Pravidla:“

1. Použít všechna slova.

2. Minimální dělka mezipříběhu 100-500 slov.

3. Ve Vašem příběhu se nesmí objevit rasistický, vulgární či erotický podtext.

Čas na zaslání máte do 11.Zaří.2015 20:00.

Hodnotit Vaší práci budu já + Veteráni a zbytek Admin Teamu.

1.Planeta,2.Můstek,3.Android,4.Štít,5.Kapitán,6.Virus,7.Zombií,8.Apokalypsa,

9.Počátek,10.Porucha,

11.Meč,12.Stíhací letoun,13.Hra,14.Statečnost,15.Brána,

16.Vesmír,17.Raketa,18.Stáze,19.Plukovník,20.ZPM,21.Mapa,22.Válka,23.Test,24.Senzory,25.Bůh

Rasy se snažili napsat co nejlepší mezipříběh a tak se toho zhostily nejlépe jak mohly. Nyní k výtvorům.

Na počátku zombie apokalypsy stál virus...

Byl to smrtelný virus, který zasáhl, téměř celou planetu, přežilo jen pár nejvyšších členů vlády a král, tím že je android Nos ( Národní obranná síla) uzavřel do stázové komory – nastal stav Stáze. Jemu samotnému virus nic neudělal.. Jen opomněli zabránit tomu, aby se rozšířil dál. A v ten moment začal počátek konce vesmíru .

Netrvalo dlouho a tento virus dorazil i na Zem. A právě při kontaktu s DNA lidí, z nich dělal zombie. Nedokázal je úplně zabít, vznikli z nich, ale nemrtví lidé ( ani se tak už nedali nazvat), bez mozku, těla malátná , pohupující se jen tak, bez vůle a síly a přesto s jednou myšlenkou : šířit virus dál a začít válku, na jejímž konci, zbydou jen samí nemrtví v čele s Bohem, kterým pro ně byl nakažený kapitán. U něj se totiž virus projevil jinak, nebyl na něm poznat, myšlenky a názory měl sice radikálnější, než jindy, ale nic závažného a proto to nikdo nebral vážně. Na celém můstku nikdo nezaznamenal rozdíl. Zatímco v jeho hlavě se odehrávaly katastrofické plány na zničení celého vesmíru, počínaje zbytkem Země. Chtěl k tomu využít rakety a stíhací letouny s plnými zásobníky viru D (dead virus). Vše odhalil až plukovník, který si všiml malé žluté tečky v kapitánových očích.

A tak začala hra o čas… Měli jednu tajnou zbraň, o které věděl jen plukovník a skupina statečných , takzvaná skupina Hodiny H. Měli mapu označenou písmenem S ( Statečnost), s jejíž pomocí se dostali k meči Nápravy. Ale jak splnit úkol – probodnout kapitánovi oko ? ( Byl to jediný způsob, jak virus zastavit…) . Byla jediná možnost, vyřadit z provozu obranné senzory a štíty a přenést se bránou. Zapomněli na jednu maličkost : ZPM modul, který zajistil to, aby k poruše nedošlo. Tudíž, když se pokusili bránou vniknout a zabít kapitána, ten zvolal tajné heslo : „ Test“. A rakety s virem byly vypuštěny …. Konec záznamů již není znám …

Byla dokončena stavba základny na planetě, pane. Oznámil jeden z inženýrů

Jakmile sem došel překladatel dovedli sme ho k jedné z ruinných stěn a začal překládat

Na zdi stojí řekl,'A ty co budou pyšni a nepokleknou,poraženi rozpadu v prach'

Kapitán?Hlasil plukovník

Jsou za tím Ori-ové

Je to tady, že je zabili nějaký virus, který se obrátil do hladové šelmy

'Tak jako zombií apokalipsa'? ...Ano, kapitán, nečo jako občanská válka do posledního

Takže klasický scénář.Přišel převor bránou a snažil se jim vnutit počátek?

Pravděpodobně to tak bude kapitán

Ale jak je možné, že tady nikde není brána

Nevím, kapitán a mi je taky záhadou

A něco o civilizaci jste se dozvědeli?

Myslím si, že nebyli extra vyspělí.Na úrovni tak středověku a meč a sekera nemají šanci proti převorovi

A v závislosti na tom, jak vidím zničení planety podle mně místních asi odmítl hrát s ním tu hru a pokusit se nad nimi vyhrát statečností

A to je jako když se snažíte odřezat sýr špáratkom

(O Několik desítek minut)

Pane,pane, našli jsme dáky šifrovaný vchod a nevypadá to, že byl postaven místnimi

Jdu se podívat na to, prosím vás 7 pojďte se mnou, a také 1 specializovaný tým

Když jsme dorazili na místo, našli jsme vchod, co jse podobá antickým hermetickým dveřím.Po několika hodinách nudy, teda pardon sofistikovaným výzkumom všichni unavení pohledem na to jeden člověk z Týmu specialistů se dotkl dveří, a oni se okamžitě rozzářili a otevřeli

Pak jsme šli dlouhou chodbou....Když se dveře zabouchly a nešli již otevřít

Když jsme se dostali na křižovatku šli jsme do jedněch dveří.

Pak jsme si uvědomili, že jsme na můstku.Je to nějaká loď!!!

Plukovník se snaží spojit se s námi Achilees ozval se jeden ze seržantů

Takže zapněte napájení na lodi a posilte signál

Po 15-stich minutách se zapojili všechny lodní systémy

Po chvíli doběhl 1 inženýr, který byl nahadzovať energii

Plukovník našli jsme úžasný objev.V energetické místnosti jsou 3 ZPM

To je úžasná zpráva, tak nahodte komunikaci

Informujte Achilees o naší situaci

Dôjdem tam za chvíli

Z interkomu se ozvalo 'plukovník okamžitě na můstek'

Achilees nás informoval, že začínají na senzorech být energetické výkyvy

Pane na můstku, jsme našli, stázi v níž je uložen nějaký android

Najednou se celá loď se začala třást.A nahodil se štít

To je podsvetelný pohon ...ozvalo se

Není to porucha?To, co se děje.

Zavolajte Achilles, zda nás nemohou transportovat

Plukovník?Ánooo!

Máte tam nějaké rušení, nemůžeme vás transportovat a podle senzorů se chystáte odletět a to si nemůžeme dovoliť vás stratit

Zkuste loď ovládnut

Plukovník se posadil na židli a všichni napjatý, co se stane a nic zrazuuuuuuu

Jediná věc, která je rozsvitila byly o trochu více světla

O pár minut se otevřeli dveře nad naším vězením-lodí a začali jsme opuštět planetu

Kapitán musíme okamžitě opustit loď.Najednou se rozsvítila holografická mapa a každý na ni začal dívat

Začali se ozývat lidé.Nemůže nás Achilees transportovat?Nemůže rakety zničit pohon?Nemá tá loď stíhací letouny?Nemůžeme dělat nějaké testy androidovi?

Co se stane s námi?

V tom se před námi objevil vesmíru.A najednou začal nabíjet pohon.Co je to?se ozvalo z rohu

V tom vyspělá antická loď vstoupila do hyperprostoru.Co udeláme se všichni ptali plukovníka a ten pouze zmetene odpověděl, nevím, Pán Bůh nás chraň.

Otázkou zůstává, co je ten android zač?Kde tato loď letí?A co bude s náma?

Autor: Spike

Počátek budování základny byl obtížný. Pár lidí se zabránilo při malém zemětřesení a bylo zničeno i nějaké vybavení. Nakonec byla ale základna vybudována a týmy se mohly pustit do prohledávání antického komplexu. Bylo ale přikázáno použít stíhací letouny k průzkumu okolí. To se ukázalo jako dobrý nápad jeden z letounů uvízl ve štítu a průzkumný tým musel najít způsob,jak štít vypnout. Nalezli naštěstí ovládací panel a zdroj štítu-ZPM. Když tým prozkoumal počítač našli vědci mapu komplexu a zmínku o nové experimentální zbrani. Týmy šli k laboratoři a pokusili se ji otevřít. Nakonec se jim to povedlo a uvnitř našli androida a meč. Když byly tyto události oznámeny kapitánovi lodě ohlásil plukovník neznámé lodě směřující k nim. Na můstku zavládl chaos. Týmy na planetě mezitím nalezli bránu ale ta nebyla v síti a tak nešla použít k evakuaci.vědci tedy připravili nálezy a transportovat se i s nimi na loď. Vědci následně zjistili že android neni funkční a dali mu do ruky meč. To byla chyba, které malém litovali všichni na lodi. Z meče vypadla malá ampulka a okamžitě se začal šířit vyrus, který delal z lidí zombie. Zdálo seže bude apokalypsa nevyhnutelná. Naštěstí se ale porouchala ventilace a celá paluba bylo uzavřena, protože na jednoho vojáka působil vyrus pomaleji a tak stihl oznámit situaci. Pi sléze byl z paluby vypuštěn vzduch a s ním i vyletělu do vesmiru i zombie. Jako by to nestačilo mělo pár vojáků nápad vlézt do svazové komory a mačkat tlačítka. Braly to jako hru. Nechtěně ale aktivovali stázi a vypnout ji museli až vědci. Když ji vypnuli vynořili se z hyperprostoru 3 neznámé lodě. Začali vyhrožovat válkou a říkali že slouží jedinému pravému bohovi a že lidé nemají právo znát jeho jméno. Chtěli od lidí vydat vše co na pmykčvlanetě našli nebo je prý zničí. 1 loď vystřelila raketu, která proletela štítem a vybouchla u generátorů. Vedení bylo přerušeno ale diky statečnosti několika opravářů byl proud skoro hned zase dostupný druhá raketa se odrazila od štítů a kapitán lodi vydal rozkaz vvystřelit dávku na jenu z nepřátelských lodi jako test jejich štítu. Ten byl proražen a loď bya zničena. Zbylé 2 poslali vzkaz že se vrátí s větší silou a odletěli Tak probehl 1. Den na planetě.

Autor: honda298

… Zatímco na planetě Versall probíhal průzkum, na zemi se odehrával úplně jiný příběh. SG týmy pomalu, ale jistě objevovaly poslední zbytky naší galaxie a na velitelství hvězdné brány panovala pohodová atmosféra. Kapitán Corio si dokonce z nudy zapnul známou počítačovou hru. Jeden z nejlepších vojáků celého programu s mečem v ruce bránil zemi před apokalypsou. Úpadek morálky v celém komplexu brány a hlavně na můstku vypozorovala plukovník Erian, a tak na to upozornila mocipány.

Přesně 8 hodin od upozornění, byl spuštěn test, který měl přezkoumat schopnost personálu reagovat na různé situace a pozvednout morálku. Vybraní jedinci programu byli umístěni do speciálních stázových komor, ve kterých byly nahrány různé scénáře pro cvičení. Systém Android byl nastaven tak aby se dokázal sám učit, čili každý další krok byl vždy o něco těžší. Počátek cvičení, tedy první dvě hodiny, sloužily ke konfiguraci. Během nastavování byl spuštěn fantasy scénář války Zombií proti lidem. Během této doby senzory snímaly, zda je vše v pořádku, a zda při dalším pokračování nemůže dojít k nějakému problému. V systému byla zabudována pojistka, takže kdyby se někomu něco stalo, mohl hru libovolně opustit (podobný výcvikový systém použil Teal´c před mnoha lety). Všechno se zdálo být v pořádku a tak generál Vasilij vybral z mapy situací scénář.

Jednalo se o klasickou mimozemskou invazi na Zem, z vesmíru útočilo pět lodí neznámé rasy (jedna mateřská a čtyři křižníky). Postup na velitelství byl zcela jasný, kapitán Koubes nechal zapojit ZPM do křesla na Antarktidě a trochu s nadsázkou (jelikož věděl, že se jedná o virtuální realitu) prohlásil: „Bůh nám pomáhej“. Mezitím se na základně aktivovala brána. Neznámá rasa používala klasickou Goa´ldskou taktiku. Další z kapitánů, tentokráte Semirek nechal zavřít štít na bráně a nakázal, že po 38 minutách má personál vytočit libovolnou adresu a držet bránu ze strany Země. Asi po dvou hodinách vypustili emzáci první letku univerzálů. Odpovědí země bylo vypuštění stíhacích letounů, které vedl podplukovník Uriel. Strhla se ohromná bitva a na obou stranách došlo k velkým ztrátám. Při přeletu jedné z X-302 kolem mateřské lodi nepřítele, se pomocí senzorů podařilo zjistit, že veškerá technika nepřítele je ovládána z mateřské lodi. Stačilo jí tedy vyřadit a vítězství by bylo v kapse. Ihned po tomto zjištění byly vypáleny rakety na mateřskou loď. Země pálila vším, co bylo k dispozici, ale senzory hlásily nulové poškození. Loď chránil vysoce odolný energetický štít, takže nedošlo k žádné poruše. Po tomto aktu se daly nepřátelské křižníky do pohybu a začaly pomalu bombardovat povrch země. Bylo nutné, aby někdo přišel s řešením, jinak mohla být celá země zničena. Naskytlo se několik nápadů, ale jeden byl bláznivější, než druhý, dokud se ke slovu nepřihlásil major Line-IN a nabídl, že by se mohl použít jeho speciální počítačový virus, který dokáže přetížit energetický zdroj nepřítele. Problém však byl v tom jak virus na mateřskou loď dopravit. S řešením přispěchala doktorka Matys, která vynalezla přístroj, který umožňuje nahrávat data na vzdálenost několika desítek kilometrů. Stačilo se tedy už jen přiblížit k mateřské lodi. Tuto úlohu si vzal na starost podplukovník Uriel. Ihned po nahrání viru se scénář přerušil a všichni zúčastnění byli virtuálně ocenění za statečnost.

Cvičení bylo u konce. Nikdo z účinkujících však netušil, že pravým cílem cvičení nebylo pozvednout morálku, ale vybrat dvacetičlenný tým pro misi do hlubokého vesmíru. …

Vojín Polik se pustil do překladu textu ihned po jeho příchodu. Po pár hodinách se z obchůzky vrátil poručík Star a začal si prohlížel kresby na stěnách základny. Náhle si všiml slabého světýlka prosvítajícího skrze stěnu. Když k němu přišel blíž a začal to místo prozkoumávat nejspíš dotekem na stěnu spustil nějaký mechanismus a zničeho nic se malá část stěny otevřela jako dveře. Za nimi byl v jakési stázi android, jehož oči byly zdrojem onoho záhadného světla. Ihned po otevření dveří se ale stáze začala vypínat a androidovy oči svítily stále ostřeji a ostřeji. O pár vteřin později se z androida ozvalo: „Sken hotov, zahajuji testovací sekvenci..“, chytl poručíka Stara za ruku, odebral mu krev a ihned jej pustil. Poručík zastavil 2 vojáky u vchodu, kteří už se chystali zahájit palbu. Android chvíli nehybně stál a pak řekl: „test pozitivní, zahajuji dané protokoly..“, náhle se mu začala ruka transformovat v cosi, co namířil ke stropu a s ochromujicím zaduněním z něj vystřelil paprsek, který pronikl stropem a jehož tlaková vlna všechny odhodila k zemi. V tom se ozvaly 2 výstřely z brokovnice, které zničily androida a ode dveří se ozvalo: „Na co si tady hrajete, poručíku?“ Byl to seržant Steen, který přišel oznámit dokončení základny. Seržant pomohl všem zpět na nohy. „Co to zatraceně bylo za paprsek?“ ptal se zmateně poručík. „To netuším, ale nevypadá to, že by to udělalo nějaké škody na základně,“ odpověděl seržant. „Děkuj..“ chtěl poděkoval vojín Polik ale než to dokončil na vnitřní straně tajných dveří si něčeho všiml. „Co to je?“ ptal se seržant. „Vypadá to jako nějaká mapa, je tu i pár symbolů brány ale je jich 12, to nedává smysl.“ „Vezmeme to s sebou..“ řekl seržant a pokračoval: „..tak co jste zjistil z textu, vojíne?.“

„Hmmm.. tento text je kombinací antických a orijských znaků. Můj tip je, že základna je z doby ještě před tím, než skupina antiků založila Počátek a rozpoutala válku. Vypadá to na nějakou výzkumnou laboratoř, píše se tu něco o drahokamu předků - nástroj, který je schopen vyrobit nekonečné množství energie. Vypadá to ale, že došlo k nějaké poruše, která téměř vedla k vesmírné apokalypse.“ „Vesmírná apokalypsa?“ podivil se seržant Steen, „kde jsou ty staré dobré časy se zombie virusy, tenkrát bylo vše jednodušší.“ „Nekonečný zdroj energie?“ zničeho nic se ozval poručík Star „tím je namysli nejspíše ZPM, že?“ „Nemyslím si,“ hbitě odpověděl Polik, „koukněte na ty malby“ a ukázal směrem k zadní stěně. „Co tam mám vidět, vojíne?“ „Přímo uprostřed malby..“ dráždil vojín poručíkovu trpělivost. „Antické křeslo!“ zakřičel seržant Steen. „Ano, seržante a vzhledem k tomu, že ZPM je jediný zdroj energie, který antické křeslo pohání, v době, kdy tady prováděli výzkum už jej museli znát, tudíž tady museli zkoumat něco ještě výkonnějšího než ZPM.“

„Myslím, že téhle části textu už také rozumím“ prohlásil hrdě Polik. „Je to jakási hádanka, když zatlačím tady, pak o kus vedle hmm.. zhruba zde a pak ještě kousek támh.. ještě směrem k východu, tak by to měl..“ Než to dořekl, ozvalo se jakési cvaknutí a naproti tajných dveří s androidem se ze stěny vysunula jakási kapsa, ve které byl pečlivě uložený zářící krystal. Spolu s vysunutím kapsy se na stěně objevily nápisy, které tam předtím nebyly. „Můžete je přeložit, vojíne?“ zeptal se poručík Star. „Zajímavé, tohle je už pouze antický dialekt, mnohem mladší než zbytek textů. Znovu se tu píše o drahokamu předků, to bude nejspíše ta zářící věc. Dále se tu píše.. hmm?“ „Co vás tak zaskočilo, vojíne?“ zajímal se poručík. „Podle všeho to vypadá, že Antici tento drahokam nevyrobili ale našli a po pár experimentech jej pojmenovali .. tohle slovo neznám, pojmenovali to na něco jako meč duší a téměř ihned s tímto výzkumem přestali.“ „Chcete říct, že Antici tomu pořádně nerozumněli?“ „Jestli rozumněli to nevím, ale nebyli to oni, kdo to vyrobil a po chvíli zkoumání s tímnechtěli mít nic společného, tak to tady zapečetili a opustili s varováním pro všechny ostatní.“ „Moc nebezpečně to tedy nevypadá,“ prohlásil poručík Star, „cítíte to teplo, které to vyzařuje?“ „Raději na to nešah..“ než to ale stihl vojín doříct, zjistil, že je pozdě a že drahokam už je v poručíkových rukou. Na malou chvíli se zvedl vítr v místnosti, ale po pár vteřinách to přestalo a tak si dal poručík drahokam do kapsy a po pár vyslechnutých nadávkách pokrčil rameny a šel si ven zapálit cigaretu.

Mezitím nad planetou na můstku lodi Acilles. „Viděli jste ten paprsek?“ ptala se plukovník Jenny. „Ano, ale naše skenery nic nezachytily, to je velmi zvláštní“, odpověděl Uk4m. „Máte proto nějaké vysvě..“ než to stačila doříct Uk4m jí přerušil: „naše senzory zachytily neznámé plavidlo mířící našim směrem, předpokládaná doba příletu za 15 minut!“ „Za 15 minut? jaktože jsme jej nezachytili dříve?“ ptala se plukovník. „Nemohli jsme, teprve teď vletělo do dosahu našich senzor.. PANE BOŽE!!“ „Co se děje, Uk4me?“ „To plavidlo je obrovské, je téměř větší než celá planeta!“ „Cože, děláte si srandu?“ zeptala se Jenny se strachem v hlasu. „Co to..? vypadá to, že se od něj odpoutalo menší plavidlo.. Začíná zrychlovat. Vypadá to na stíhací letoun. Bude tu zhruba za .. 40 vteřin!“ „Kontaktujte týmy na planetě, za 30 vteřin je přeneseme a padáme pryč“ „To nejde, vypadá to, že zbytková radiace paprsku ruší náš signál“ odpověděl Uk4m. „V tom případě zapněte maskování! Plukovníku Mario, doporučuji vám udělat to samé“ „Souhlasím“, odpověděl Mario.

Po 30 vteřinách se z hyperprostoru objevilo neznámé plavidlo. „Je zhruba stejně velké jako my“, řekla Jenny. „Myslím, že je to jen průzkumný letoun, podle scannerů nemá štíty a 90% energie jde do motorů.. Nabíjejí zbraně, plukovníku.. Míří přímo na nás!!“ „Cože? a co maskování?“ „Maskování funguje na 100%“ „Jo to vidím“ poznamenala ironicky Jenny a vydala rozkaz: „vypněte maskování, všechnu energii do štítů a kontaktujte kapitána strojovny ať připraví rakety Mark 12. Najednou z neznámého plavidla vystřelil zelený paprsek, který přímo zasáhl Acilla. Můstkem se ozvala rána jak z děla doprovázená několi menšími explozemi. „Jaké jsou škody?“ „Štíty na 25%, asgardské transportní paprsky jsou vyřazeny.“ „Jak jsou na tom rakety, jsme připraveni pálit?“ Uk4m cosi zamumlá do vysílačky a prohlásí. „Ano, madam“. „Plukovníku Mario, palte vším co máte!“ „Rozumím plukovníku.. pánové, slyšeli jste dámu, nabíjte rakety 1-9 na můj rozkaz.. PAL“. Po pár vteřinách hrobového ticha se ozval Uk4m: „plukovníku, cíl byl zasažen, vypadá to, že jsme je zničili.“ „Co jste to předtím říkal?“ prohlásila plukovnice nevěřícně „10% energie jim šla do zbraních?“ „No vlastně jsem říkal 90% jde do motorů, ještě potřebují podporu života a různé další podpůrné systémy takže do zbraní jim šlo takových 4%“ oznámil klidným hlasem Uk4m. „Teď jste mě vážně uklidnil,“ oznámila zmateně Jenny, „jak daleko je jejích mateřská loď?“ „Zhruba 2 minuty.“ „A jak jsme na tom s komunikací s planetou?“ „Pořád nic, plukovníku.“ „A kdy zhruba bude možná komunikace?“ „To nevím, pane, tento druh radiace vidím poprvé v životě“ prohlásil zmateně Uk4m..

Na planetě se pomalu blížil čas k podání hlášení. „Seržante, podejte prosím hlášení vy, mě se rozbila vysílačka při dopadu, když mě odhodil paprsek“ poprosil seržanta poručík. „Daidale, tady seržant Steen, odpovězte prosím.“ Po chvilce mlčení to zkusil seržant znovu: „Daidale, Acille, odpovězte prosím.“ „Je to na nic, vypadá to, že ten paprsek nějak blokuje komunikaci.“ „Co teď budeme dělat?“ ptal se vojín Polik. „No co by, musíme počkat než se jim dovoláme,“ odpověděl klidně seržant.

„Neznámé plavidlo vyletí z hyperprostoru za 3.. 2.. 1.. teď!“ náhle se před Daidalem a Acillem objevila vesmírná loď větší, než jakou doposud viděli. „Skenují nás, plukovníku,“ ozval se Uk4m. „Nabíjejí zbraně?“ ptá se vystřašeně Jenny. „Zatím ne, ale posílají jednu stíhačku na povrch planety, podle trajektorie míří přímo k antické základně.“ „Proboha, jestli jedním výstřelem málem zničila naši loď tak naše týmy dole nemají žádnou šanci..“

„Seržante Steene?“ ozval se jeden z vojáků, který hlídal vstup do základny. „Ano?“ „Vypadá to, že nějaká obrovská loď vstupuje do atmosféry planety.“ „Cože?! Je to Daidalos nebo Acillos?“ „Ne, pane, podobnou loď jsem v životě nevi..“ Než to stihl vojín doříct ozvala se ohlušující rána, všichni vyběhli ze základny a nevěřili svým očím. Místo základny vybudované poblíž té antické zůstal pouze obrovský kráter v zemi a v jeho okolí pokácené ohořelé stromy. „Proboha!“ vykřikl seržant, když se podíval k obloze. Na ní totiž zahlédl obrovské neznámě vesmírné plavidlo a ostrou záři, která vycházela z jednoho jejich kanonu a mířila přímo na ně. Všichni jen stáli před vchodem do základny a čekali na konec, který se pro ně rychle blížil. Zničehonic se však na nebi objevila další záře, která ale nepocházela z lodi. Záře se jakoby omotala kolem neznámé lodi a poté část té záře zamířila k poručíku Starovi. Když byla jen pár metrů od něj, začala nabírat tvar člověka. Vypadalo to jako žena, ale daleko vyšší než obyčejný člověk, měřila zhruba 3 metry, koukla se na poručíkovu kapsu a pak se na něj usmála: „Prosím, dejte mi drahokam a odejděte.“ „J.. j-jste antik?“ zeptal se statečně vojín Polik. „Antik? ano znám ty, jež nazýváte Antiky, pustili jsme je do naší říše před tisíci lety, nicméně jsou stále velmi mladí a nezkušení, teď mi prosím dejte drahokam a odejděte.“ „Mladí a nezkušení?“ zamumlal potichu poručík, zatímco vytahoval z kapsy drahokam, „kdo jsou oni?“ ukázal poručík nahoru na neznámé plavidlo. „Neúspěch,“ řekla se smutným výrazem žena. Poručík ji podal drahokam. Její smutný výraz nahradil úsměv, poděkovala a pomalu se zase začala měnit na záři. V tom ji zastavil seržant Steen: „Nemůžeme se spojit s našimi přáteli nad planetou, jsou v pořádku?“ Žena stále měla úsměv na tváři a prohlásila: „Proč se nepřesvědčíte sami?“ zvedla ruku a dodala „ihned odejděte, více vám už pomoci nebudeme moct“ a mávla rukou. Najednou se všichni objevili na můstku vedle plukovníka Jenny. Chvíli na sebe nevěřícně civěli, Uk4m prorazil ticho: „Nepřátelská loď nabíjí zbraně.“ Plukovník rychle zareagovala: „dostaňte nás odtud, plukovníku Mario, navrhuji vstoupit do hyperprostoru zpět na Zem“ „Souhlasím, plukovníku,“ odpověděl Mario, a tak obě lodě skočili do hyperprostoru. Plukovník Jenny chvíli zamyšleně koukala do zdi a pak se zeptala seržanta Steena: „Co se tam dole stalo?“ Seržant zmateně odpověděl: „To nemám nejmenší tušení, plukovníku, ale máme tohle“ a z batohu vytáhl tajemnou mapu...

Ahoj, takže toto je náš příběh, vytvořil jsem ho já Therokal, začíná to poznámkou.

Poznámka: Jenny je oslovována „plukovníku“ a „pane“, jelikož to je zvyk v americké armádě, kde se ženy neoslovují „madam“ , ale „pane“)

Poručík Star se jde podívat na pokrok vojína Polika, který už přes den beze spánku překládá data z nalezeného antického počítače. „Hlášení vojíne“, poroučí Star. „Pane, zatím jsem přeložil, přibližně 10 % zachovalých souborů. Na planetě by se měla nacházet hvězdná brána, buď je zakopána anebo byla odvezena. Dále se zdá, že Antikové planetu opustili nedobrovolně, něco se tu stalo, ale zatím se mi nedaří určit co, je dost pravděpodobné, že se to nedozvíme, vzhledem k značnému poškození, dost často se tu dohromady opakují příbuzná slova od slov „AMBVLEMVS“ a „MORTVM“, hlásí Polik.“A co ta slova znamenají, vojíne“, ptá se Star. „ AMBVLEMVS znamená chodit a MORTVM znamená mrtvý. Asi něco jako kráčející smrt, možná nějaký virus, se kterým si Antikové nedokázali poradit“, říká Polik. „Kráčející smrt? Co takhle zombie?“ zažertuje Star a pokračuje:“ Sepište plukovníkovi hlášení a pošlete jí ho, ať si počte. Stejně celý den sedí na můstku na zadku a z nudy se osobně stará o seřízení štítů a zbytečně komanduje hochy v hangáru, jestli mají naleštěné stíhací letouny“, poznamená a odchází.

Plukovník Jenny v holografické místnosti, která bývá většinou využívána ke hraní her posádky mimo službu, diskutuje o situaci přes podprostor s plukovníkem Mariem z Daidala. „Plukovníku, měla byste si dávat pozor, narazili jsme na aktivitu Oriů“. „Co je to za nesmysl“, odpovídá Jenny,“Oriové byli zničeni před více než padesáti lety“. „To jsem si myslel také, nedokážu si to vysvětlit, ale tvůrci Počátku jsou tu“, v tom se spustil poplach na Achileovi.“Plukovníku musím končit něco se děje, až to bude možné, pošlu zprávu, zatím doporučuji rádiový klid, Jenny KONEC“, řekla v rychlosti Jenny a okamžitě běžela na můstek zjistit, co se děje. Na můstku už na ni čekal kapitán Apollo a ihned začal hlásit:“ Pane, na sensorech máme neznámou skupinu deseti lodí, menších než Achileus“. „Vyčkejte, než bude možné lodě identifikovat, nařizuji plnou pohotovost. Nabít rakety. Piloti do stíhaček. Nařídit lidem na planetě, ať okamžitě to nejdůležitější popadnou a evakuují se v raketoplánech zpátky na loď“, začne velet Jenny . „Pane, máme nedostatek pilotů, mnoho lidí je na planetě a spousta stíhacích letounů má poruchu, od té doby co jste většinu poslala do iontové bouře, kvůli jejímu umístění, do mapy iontových bouří ve známém vesmíru“, upozorňuje Apollo. „ Rovnou se tak provede test těch nových pilotních Androidů, je lepší obětovat, stroje než lidi a navíc splní jakýkoli rozkaz, občas se mi zdá, že moje rozkazy občas dokáže splnit jen člověk se třemi medailemi za statečnost, blázen a nebo stroj“.

„Poliku, jak jste na tom s překladem?“ ptá se Star. „ Pane, sice mám jen 15%, ale jsou to velice zajímavé pasáže, tato základna patřila Antikům, kteří byli vyhoštěni, pro svou víru, věřili v jednoho Boha, odpuštění, apokalypsu a podobně, že se jedná o něco jako křesťanství. Píše se tu, že byli objeveni ostatními Antiky a tak se rozutekli do celého vesmíru po drobných skupinách a šířili svou víru. Možná, že Kristus a apoštolové byli jedněmi z nich, dali by se tak vysvětlit i události v bibli, které by mohli být proveditelné pomocí mimozemské technologie. Přišli na zemi a upravili tehdejší Judaismus podle sebe. Nebo byl Mojžíš jedním z nich a Kristus přišel po něm a upravil jeho dílo. Za ta léta, jednotlivé skupiny nemusely být v kontaktu a učení každé z nich se poupravilo. Dále se tu píše, že část zůstala na planetě, bezpečně uzavřeni v podzemí ve stasi. Stasové komory napájeli pomocí ZPM“, hlásí nadšeně Polik. V tom se ze Starovi vysílačky ozve kapitán Apollo, nařizující okamžité stažení z planety.

Kapitán Apollo hlásí výsledek evakuace z planety plukovníku Jenny: „ Pane, jedná se skutečně o Ori, nějak se vrátili, nevíme jak. Z planety se vrátili všechny raketoplány, vyjma raketoplánu se seržantem Steenem, který byl sestřelen a vojín Polik získal další poznatky, které ovlivnili naši kulturu“. Plukovník Jenny prorocky pronesla: „ A tak se opět zkřížili naše meče, vypuká další válka s nejhorším nepřítelem, jakého tento vesmír kdy měl“.

Nachádzame sa na Planéte Versal, na ktorej práve prieskumný tím študuje staré ruiny.

Medzitým na mostíku lode Achileus čaká Plukovníčka Jenny na správu od prieskumného tímu na hlásenie.

Za krátku chvíľu sa prieskumný tím hlási z planéty aby podali správu kapitánke Jenny.

Kapitánka prečítala správu v ktorej stálo že došlo na planéte k veľkej nehode ktorú spôsobil test rakety, ktorá mala byť umiestnená na Antické lode. Antik menom Janus neskoro odhalil poruchu rakety, keď raketa vzlietla tak Antikovia už sa evakuovali všetkými možnými spôsobmi. Raketa dopadla na hviezdnu bránu ktorá následkami výbuchu bola zničená, keďže základňa bola napojená na ZPM a mala štít ktorý ju mal chrániť pred napadnutím z vesmíru ale keďže sa nečakalo že sa stane taký ohromný výbuch na planéte tak bola základňa poškodená a niektoré sekcie nemali dostatok energie na udržanie štítu. Janus skúmal program rakety a objavil v ňom vírus ktorý poškodil ovládanie a navigáciu rakety. Zatiaľ sa na lodi Antikov kapitán rozhodol prehľadať okolie planéty senzormi aby vylúčil zavinenie inej z rás la e po pár minútach objavili stíhací letoun Goauldov ktorý chceli sabotovať projekt Antikov. Antická okamžite začala vysielať správu na základňu na planétu Zem kde najvyššia rada rozhodla že vyhlásia vojnu Goauldom keďže sa do tohto útoku držali ďalej od planét chránených Antikmi. Antikovia začali zbierať mapu galaxie ktorej mali Goauldi najväčšie základne. Antikovia vedeli že Orijovia využijú situácie a budú chcieť na nich zaútočiť preto uložili najgeniálnejších Anikov do stáze. Keďže Antiovia mali viac vedomostí ako falošný bohovia Goauldi tak aby neprišli o veľa ľudí tak vymysleli program z názvom Android ktorý mal za úlohu pilotovať Jumper ktorý mal útočiť na Goauldské lode a stíhačky. Keď vojna začala Orijovia spustili svoj plán ktorý mal za úlohu spôsobiť Apocalypsu na planétach ktoré mali najviac obyvateľov, ten vírus dokázal z človeka urobiť zombíka, keď sa to antikovia dozvedeli začali vytvárať protijed ktorý by ich zase vrátil do normálnej podoby. Orijovia tiež zaútočili aj na Versal práve vtedy keď sa tam nachádzal Janus. Janus našťastie dostal správu z veliteľstva a aktivoval štít okolo základne. Zombíci ale začali útočiť na základňu a tak Janus v skafadru vyšiel von a aktivoval bombu ktorá bola schopná zničiť všetko v okolí 100 kilometrov, po tom výbuchu Orijovia kontaktovali základňu a povedali aby sa podvolili učeniu počiatku inak bude základňa zničená . Antikovia odmietli a urobili autodeštrukciu ktorá bola ale zástierkou pre ich premiestnenie do základne na druhej strane planéty kde umiestnili meč a hologram ktorý im mal povedať súradnice základne. Po dokončení sa spísali túto dosku v ktorej bolo napísane Ďakujeme Janusovi za jeho statočnosť nech je toto jeho pamiatkou. Viac sme sa z ruin nedozvedeli vypadá to ako keby bol zbytok zničený. Kapitánka Jenny hneď zbystrela a opýtala sa či nenašli tú základňu . Veliteľ tímu jej z nadšením povedal že ju lokalizovali a žiadali kapitánku o transport na to miesto. Kapitánka súhlasila a hneď dala vedieť Poručíkovi Marksovi aby ich transportoval . Keď bol tím na mieste našli meč a konzolu na ktorej bolo Anticky napísane je to len hra ktorú keď úspešne dokončíte nájdete stratený poklad našej rasy . Tím sa pustil do riešenia a trvalo im to 10 dní než našli riešenie tej hry a dostali súradnice stratenej základne.

Na cestě k souřadnicím zadanými generálem Illumim se porouchal hyperpohon. Po vystoupení z hyperprostoru nařídila plukovnice Jenny kontrolu systémů. Vojín Polik byl první, kdo se hrnul k palubnímu počítači, aby zahájil první test. Test ukázal kolísání energie od ZPM. Seržant Steenn zatím zapnul dálkové senzory. Objevil neznámou planetu. Hned poté musel jít na toalety, protože mu bylo špatně po grilované Pandě a tak opustil velitelský můstek lodi.

„Zapněte světelné motory směrem k planetě, nebudeme tu ztrácet čas stáním. Štíty?“ vydala pokyny Jenny. „Štíty 80 %“ zahlásil vojín Polik. „Dobře, pošlete naší pozici ve vesmíru subprostrovou zprávou na Daidalos. Vydáváme se na průzkum planety. Připravte sondu k transportu, až budeme v dosahu.“ dodala Jenny.

„Sonda potvrdila nezávadnou atmosféru s podobným složením jak na Zemi. Planeta je pro lidi obyvatelná. Avšak na planetě jsme nenašli zatím stopy po živých bytostech, když pominu ruiny vesnic ve stylu středověku. Na planetě jsme nenašli funkční bránu.“ podal hlášení Star. „Připravte svůj tým, a statečně jděte prozkoumat planetu. Technici pracují zatím na opravě hyperpohonu. Hlaste se za 2 hodiny.“ vydala rozkaz Jenny.

Po přenesení na planetu rozdal úkoly velitel akce Star a vytvořil 2 týmy, jeden vedl a osobně a druhý kapitán Mstitel. Po hodině a půl kontaktoval kapitán Mstitel velitele Stara. „Našli jsme pozůstatky po knihovně. Expert na jazyky vojín Polik přeložil část z kroniky.“ podal hlášení Mstitel a předal slovo vojínu Polikovi. „V roce orla přišel posel jediných pravých bohů Ori a rozdal dar. Knihu počátku, jež kázala slovo boží. Oni se rozhodly nepodvolit Ori a tak převor po svém třetím příchodu způsobil apokalypsu. Lidé umírali, někteří se zabíjeli mečem jiní zase holýma rukama. Ale to nebylo vše. Po 12 hodinách mrtvoly ožili bez známky inteligence jen s jediným pudem a to hladem. Zombie.“

„To vypadá na převorský virus, naštěstí jsme očkovaní. My jsme nalezly ve vedlejší vesnici zmínku o válce a nějaký popis hry s mapou. To by nám zabralo dost času. Kontaktuji Achilea a podám hlášení.“ řekl Star.

„Technici opravili chybu v androidu, který řídil tok energie. Vracíme se!“ sotva dořekl Star a už byl na můstku. Snažil se zorientovat, protože na radaru byl stíhací letoun, který právě vypustil raketu na Achilea. „Vstupte do hyperprostoru!“ řekla Jenny „Po příletu na souřadnice zadané velitelstvím SGC vypněte stázové komory.“ dodala.

Poručík Star seděl za stolem v provizorním polním stanu, jaké průzkumné týmy staví vždy, když se dostanou na planetu, kde je nutný delší pobyt. Hlavu měl položenou na stole a ztěžka oddechoval. Únava z předchozích dnů jej zřejmě přemohla, protože usnul během psaní denního hlášení, které leželo na stole hned vedle něho. V ramenou mu silně škubalo a lícní svaly se mu střídavě napínaly. Patrně se mu zdál nepříliš příjemný sen.

Do stanu vešel seržant Hogan. Unaveného nadřízeného si ani nevšiml. Čelo měl silně zpocené a oblečení zašpiněné z celodenní práce. Zamířil přímo ke konvici s kávou, aby si nalil doušek vytouženého nápoje. S nedočkavostí uchopil připravenou konvici a poslepu natáhl levou ruku do míst, kde byla uložena sada hrnků. Ruka bohužel nenašla přesně svůj cíl a jeden z kovových hrnků přistál s hlukem na podlaze.

Poručík za stolem se okamžitě probudil a s nevídanou rychlostí sáhl po pistoli. Seržant Hogan si jej všiml teprve tehdy: „O..o..omlouvám se, pane. Nechtěl jsem Vás vyrušit“.

Poručíkovi chvíli trvalo, než si uvědomil stávající situaci. Svou zbraň opět odložil, promnul si unavené oči a s ospalým tónem hlasu odpověděl: „Promiňte seržante, asi jsem tu usnul.“

„Zlé sny?“ optal se mladý Hogan nadřízeného a podával mu přitom hrnek s kávou.

„Děkuji. Nikdy nečtěte horory před spaním. Zombií vás jinak budou pronásledovat i ve snech.“ Zažertoval poručík Star a napil se přitom vlažné kávy. „Jak pokračuje průzkum, seržante?“

„Týmy Bravo a Delta hlásí pokrok při překladu nápisů v ruinách. Tým Sigma nyní prochází další části podzemního komplexu. Měli by se hlásit asi za hodinu.“

Poručík přešel k východu ze stanu, odkud měl na pracující týmy mnohem lepší výhled. Seržant Hogan se držel v těsné blízkosti za ním. Nakonec sebral odvahu a opět promluvil: „Pane, mohu mít dotaz? Co přesně tady děláme? Už jsme tu 6 dní a nenašli jsme nic víc než starodávné ruiny s nápisy a pár podzemních chodeb“.

Star se podíval na mladého podřízeného se svraštěným obočím. „Tohle není nějaká hra, která by vás měla zabavit ve vaší dlouhé chvíli, seržante. Plníme tady úkol a zůstaneme zde, dokud neskončí.“ Mladík na jeho slova reagoval pokorným výrazem v obličeji, ale on sám to v nitru cítil podobně, jen to nedával najevo. Nikdy nepochyboval o míře statečnosti svých podřízených, ale některým mladším důstojníkům by se občas hodilo více trpělivosti a sebekázně.

Když dopil svůj šálek kávy, vydal se Star směrem k archeologickým týmům v ruinách. Všude kolem pobíhali lidé s nástroji, které většinou ani nedokázal identifikovat. Nakonec upnul zrak na muže, který stál před jakýmsi oválným sloupem z uhlově černého kamene s ornamenty a horečně zapisoval poznámky do bloku.

„Doktore Connorsi, něco zajímavého?“

Brýlatý muž zamrkal očima pod brýlemi. Tváře měl porostlé strništěm vousů. Patrně ze samého vzrušení z archeologických vykopávek nenašel za celý týden čas, aby se oholil.

„Poručíku? Ano, něco velmi zajímavého, podívejte se.“ A pokynul vojenskému důstojníkovi, aby nahlédl do jeho přeložených poznámek. „Nápisy na tomto sloupu zachycují jakýsi příběh dávno zaniklé civilizace. Zdá se, že tu kdysi žila nějaká velmi vyspělá rasa, která obývala velkou část této galaxie.“

„O ničem takovém nebyla v Asgardských záznamech ani zmínka“ opáčil poručík a s předstíraným zájmem listoval v poznámkách.

„To mě nepřekvapuje, poručíku. Pokud tyto nápisy chápu správně, tak tato civilizace vymizela před více než pěti sty tisíci lety. Ty zbylé ruiny byly postaveny mnohem později.“

Muž v poručíkovi vzbudil skutečný zájem teprve teď. „Pěti sty tisíci lety? Chcete mi tvrdit, že tu žila vyspělá civilizace přinejmenším stejně stará jako Antikové?“

„Ano, poručíku! A podle všeho, co jsem dosud zjistil, se nejednalo o Antiky.“

„A co se s nimi tedy stalo?“

„Na to jsem bohužel zatím nepřišel. Nápisy hovoří o něčem, co nazývali „Meč světla“. Myslím, že se muselo jednat o nějakou obrovskou pohromu, protože tu po sobě nezanechali nic víc, než tento sloup s nápisy. Žádné jiné písemné záznamy ani známky technologie jsme zde nenašli. Ale zde.“ doktor Connors ukázal na nejsvrchnější část sloupu a pokračoval: „Zde hovoří o něčem, co nazývají „Odkazem světů“.“

„Doktore, mluvte prosím jasně. Co sakra…“ Poručík se náhle odmlčel, protože v dálce zaslechl jakýsi zvuk. Otočil se směrem, odkud stále jasně zářilo zdejší slunce a použil pravou ruku, aby odstínil jeho oslnivé paprsky. Zvuk se stále přibližoval a připadal mu čím dál více povědomý. No jistě! Goauldský stíhací letoun!

„Všichni k zemi!!!“

Plukovník Mario seděl ve velícím křesle na můstku lodi Daidalos a procházel si výsledky testu senzorů, které jeho personál provedl před několika hodinami na jeho rozkaz. I když se snažil upínat pozornost na hlášení, které držel před sebou, jeho myšlenky stále putovaly, kam samy chtěly. Stále myslel na svůj domov na planetě Zemi. Ve velitelském křesle vesmírné lodi už sice sloužil řadu let, ale na život ve vesmíru si nikdy zcela nezvykl. Vždy raději dával přednost čerstvému svěžímu vzduchu na planetách.

Plukovník si uvědomil, že se příliš pohroužil do vlastních myšlenek a senzorickému hlášení proto nevěnuje dostatečnou pozornost. Vstal z křesla, aby si trochu protáhl svalstvo a prošel se po můstku lodi. Když procházel kolem stanoviště s hvězdnou mapou, krátce se pousmál na mladou důstojnici, která právě prováděla diagnostiku navigačního systému. Byla na lodi nová a snažila se svým nadřízeným ze všech sil dokázat, že pro službu na hvězdné lodi se narodila. I on takový přeci kdysi býval. Ze zamyšlení ho náhle vytrhl výkřik mladíka sedícího na stanovišti senzorů.

„Pane! Otevírá se hyperprostorové okno!“

Než stačil plukovník jakkoli zareagovat, z hyperprostoru se vynořily 3 Goauldské Ha´taky a začaly pálit. Loď se s nárazem silně otřásla a každý, kdo se nestihl něčeho chytit, skončil přibitý k podlaze.

„Štíty!“ Zakřičel plukovník a rychle se vyhoupl zpět do velitelského křesla.

Štíty byly aktivovány ještě dříve, než vydal rozkaz, ale loď evidentně utrpěla škody.

„Podejte hlášení.“ Vyštěkl plukovník směrem k důstojníkovi před sebou.

„Asgardské zbraně a transportní paprsek vyřazeny, pane. Paluba 6 hlásí poruchu gravitace.“

K čertu, jak nás tady našli? Pomyslel si plukovník. „Přepněte na rakety a palte!“

Zbraňový důstojník okamžitě vyslal salvu. První raketa dostihla svůj cíl, ale její výbuch neprošel přes štít Ha´taku. Ostatní z raket měly stejný účinek.

„Pane, příjímáme zprávu od Goauldů.“

„Pusťe to.“

Na jedné z obrazovek se objevila postava ve zlatavém dlouhém plášti a pohrdavým pohledem.

„Jsem Tlaloc, vzdejte se a poklekněte před svým bohem nebo budete zničeni.“

„Tady plukovník Mario z pozemské lodi Daidalos. Svým jednáním porušujete smlouvu mezi našimi národy. Okamžitě ustupte nebo to budeme považovat za počátek války!“

Postava na obrazovce se jen pohrdavě ušklíbla a potom obraz zmizel. Plukovník se podíval na důstojníka před sebou s tázavým pohledem.

„Goauldi pokračují v palbě, pane, štít zatím drží. Vyslali stíhací letouny, ale nemíří na nás,“ mladík se otočil směrem k velícímu důstojníkovi „míří k planetě, pane.“

„Komunikační, varujte naše lidi na planetě.“ Vyštěkl plukovník další rozkaz.

„Nejde to, musí nám rušit naše frekvence.“

Důstojník ze stanoviště senzorů se opět ozval: „Pane, na pravoboku se právě odmaskovala loď. Je to Al-kesh a míří přímo k Ha´takům.

„Museli se nás držet po celou dobu cesty sem a odeslat subprostorvý signál společně s naším hlášením před 6 dny.“ Pronesl plukovník a rozčílením zaťal pěsti.

„Vyveďte nás odtud, připravte hyperprostorový skok.“

„Pane, na planetě není brána. Naše týmy nebudou mít kam uprchnout.“

„Splňte rozkaz, poručíku. Odtud jim nijak nepomůžeme, musíme teď ustoupit a provést opravy…“

Poslední rozkaz pronesl plukovník s hořkostí na jazyku a zlostí v srdci, ale dobře věděl, že jiná možnost neexistuje.

Tým Sigma právě procházel další částí podzemních chodeb, na které narazili už při příletu před týdnem. Za celou dobu průzkumu nenarazili na nic zajímavého, a tak nebylo divu, že ani tentokrát nikdo z členů týmu nejevil známky vzrušení a všichni věnovali více pozornosti spíše jalovému tlachání než samotnému průzkumu. Jen kapitán Haze nevěnoval těmto řečem pozornost a udržoval soustředění vůči okolí. Kapitán nikdy nebyl ostatními příliš oblíben, většina lidí ho považovala za zahořklého bručouna, který se nikdy s nikým dlouze nevybavuje. Faktem ale bylo, že svou službu plnil vždy svědomitě, dalo by se dokonce říci až s fanatickou oddaností.

Zatímco kapitán pokračoval v tichém průzkumu chodeb, dva důstojníci za ním se o čemsi dohadovali.

„Říkám ti, Rollinsová. To prostě musíš vidět na vlastní oči!“

„Promiň Bobe, ale mě starý auta nikdy moc nezajímaly. Mustang ze 67.? Vždyť je to vykopávka, proč by někdo chtěl jezdit v archeologickym artefaktu, který zažil několik apokalyps, do práce?“

„Tak nevim, jestli ti to nedochází proto, že jseš ženská a nebo je to tou tvou techno úchylkou k mimozemskejm hračkám. Vsadim se, že kdybys měla na výběr, lítala bys do práce na antickym kluzáku poháněnym ZPM, co?.“

„Aspoň bych v něm nemusela měnit palivo každej třetí den.“ Odpověděla Rollinsová a s posměchem se na kolegu zazubila, ale ten si akorát odfrkl a obrátil oči v sloup.

Kapitán Haze před nimi najednou zastavil a posvítil si baterkou před sebe pro lepší výhled. Oba mladší kolegové omažitě zmlkli.

„Děje se něco, pane?“ Zeptala se žena po jeho pravici.

„Zdá se, že jsme něco našli.“ Pronesl kapitán stroze a ukázal směrem k vchodu do jakési komnaty přímo před sebou. Vstup lemoval černý oblouk zdobený neznámými ornamenty. Komnata byla převážně tmavá ale v jejím středu zářilo fialové světlo, které mělo zdroj někde ve stropě a jeho paprsky dopadaly na zem. Uvnitř tohoto světla se vznášela jakási postava, která nebyla příliš dobře rozeznatelná. Po levé straně byl umístěn nějaký ovládací panel.

Žena nejprve studovala výsledky měření z vlastního skenovacího zařízení.

„Pane, podle všeho to vypadá, že uvnitř toho světla je humanoid.“

„Člověk?“ Zeptal se škrobeně kapitán.

„Nejsem si jistá pane.“

„Možná je to nějaký druh stáze.“ Řekl muž, se kterým se Rollinsová před chvílí bavila.

„Dohady, Jaxi. Mne zajímají jen fakta.“ Usadil kapitán o něco mladšího důstojníka.

Rollinsová se vydala směrem k ovládacímu panelu a chvíli studovala jeho ovládání.

„Pane myslím, že bych mohla propojit naše přístroje s tímto panelem. Pokud použijeme ten nový program T-130, mohla bych se dovědět, k čemu ten přístroj slouží.

„Chceš do toho krámu nahrát náš počítačovej virus?“ Otázal se Jax a žena se na něj zazubila stejně jako při jejich dřívějším rozhovoru.

„Udělejte to, Rollinsová. Uvidíme,co se dovíme.“ Rozkázal kapitán a pokračoval ve zkoumání místnosti.

„Pane, pokud chápu tyto údaje správně, tak ta postava není člověk….je to android.“

Světlo, které neznámou postavu obklopovalo náhle pohaslo a ta se pomalu snesla na zem. Východ, kterým skupina před chvílí vešla se za nimi v okamžiku uzavřel.

Neznámá bystost stála uprostřed místnosti bez náznaku pohybu. Nyní ji bylo vidět jasně a zřetelně. Měla humanoidní rysy to ano, ale člověk to rozhodně nebyl. Její barva kůže se leskla modrošedým odstínem a byla celá pokryta šupinami. Oblečena byla do upnutého bílého oděvu.

Stála uprostřed místnosti, jako by skoro usnula ve stoje. Nikdo z týmu nevydal ani hlásku.

V tom okamžiku neznámý otevřel oči, které zářily rudou barvou a pronesl:

„Ara asum nibertimus.“

1.Rasa: Goa´uldi - Mezipříběh - Autor Construktor

2.Rasa: Aschen - Mezipříběh Autor: Panda

3.Rasa: Wraithové - mezipribeh-autor:mario

4.Rasa: Nakai - Mezipříběh Autor: therokal

5.Rasa: Gadmeerové - Mezipříběh Autor: mrzacek

6.Rasa: Tau´ri - Mezipříběh Autor: Semirek

7.Rasa: Antikové - Mezipříběh Autor: honda298

8.Rasa: Tolláni - Mezipříběh Autor: Spike

9.Rasa: Asgardi - Mezipříběh Autor: masison

Fanrad : - Goa´uldi , Wraithové ,Tau´ri

vectracz : - Ascheni , Tau´ri , Nakai

andilek : - Antikové , Wraithové , Asgardi

Lokus : - Gadmeer , Goa´uldi , Nakai

Fiscel : - Gadmeer , Goa´uldi , Tau´ri

Pořadí ras:

1. Tau´ri , Goa´uldi - 3 Hlasy - 40 Nahodných planet
2. Wraithové , Nakai ,Gadmeerové - 2 Hlasy - 25 Nahodných planet
3. Ascheni , Antikové , Asgardi - 1 hlas - 15 Nahodných planet

Jelikož první úplně může být jen jeden, tak ještě probíhal menší “rostřel” o to, čí mezipříběh bude oficiálně vyhlášen jako top1 a zároveň bude zveřejněn coby běžný příběh na příběhovém foru.

Do poslední chvíle jsem očekával úplného vítěze za nejlepší mezipříběh rasu Goa’ld ,ale jak to bývá, tak ačkoliv vsadíte na podle vás favorita superstar, tak nemusí vyhrát. Vítězem se stala rasa Tau’ri a autor mepříběhu Semirek. Sláva vítězům a čest poraženým! Jak jistě vidíte tento věk byli hráči velice tvořiví.  Nezbývá než doufat, že do dalších věků se budeme mít zase na co těšit.